Psaním k sobě

Somatické psaní - most mezi hlavou a tělem

 Somatické psaní

Odpojit se od hlavy a cítit tělo.
Čím usilovněji se o to snažíme, tím víc vnímáme limity, které tahle cesta má.
Hlava je totiž dobrá. Umí myslet, plánovat, rozvrhnout strategii.
Možná nejde o to vypnout hlavu a vnímat skrze tělo, ale najít něco, co je propojuje, co jim umožní zůstat v kontaktu a přitom to přinese klid. Somatické psaní.

 Psaním k sobě

Somatické psaní není psaní deníku, i když z něj částečně vychází. Je to něco za deníkem, nad ním. S psaním deníku ho spojuje pravidelnost, o niž usilujeme.
Když se budeme se svými částmi propojovat skrze dech a tužku pravidelně, naučí se, že k nim upíráme pozornost.
Dvacet minut denně je lepší než hodina týdně, hodina týdně je lepší než nic. Někdo si najde čas každý večer, někdo ráno před odchodem do práce, někdo opravdu jen o víkendu. Nic není dobře ani špatně, děláme to nejlepší, co zrovna umíme. Čím víc ale tvrdíme, že na tohle tedy nemáme čas, tím víc si můžeme být jisté, že si ten čas potřebujeme v životě najít.